na oplatku
lezala sputana...
vlasy zlepene, tvar uplakana.
kvapky potu sa stretavali na lane zarezaneho do jej tela.
bolelo to... ako vzdy.
zneuzita, vyuzita, pouzita,
ponizena.
s t a s t n a.
ako uz tolko krat.
***
svojou inakostou ho zaujala,
svojou bolestou si ho priputala.
***
stala... znovu pripravena.
dnes vsak...
podal jej lano,
schulil sa jej pri nohach,
odkryl to, co mu bolo najvzacnejsie.
zviaz mi kridla, povedal. navzdy.
uz ich potrebovat nebudem...
5 comments:
žeby konečne? :)))
posielam bozk na líčko, DBM
aaale, ved vies, ze ja toho nakecam :)
no vlastne, toho sa bojim, ze zas kecy kecy kecy :)))
DBM
vsetko je tak, ako ma byt...
Chtěl bych jenom říct, že se mi to líbí ale s diakritikou by se mi to líbilo ještě víc.
Post a Comment